VIKING

V době, kdy jsem ještě neměl žádnou loď, dostal jsem od známého nafukovacího "Vikinga". 😊 Byla to vlastně moje první pořádná loď. Šlo o německý nafukovací katamarán, asi 4 metry dlouhý – takový předchůdce SmartKatu.

Bohužel, jako skoro u většiny lodí, se člověk dostane brzy na jejich limity.

Na začátku to bylo super! Autem jsem dojel do německého Stralsundu. Takto malé lodě se dají přepravit v autě (nebo na střeše – aby se dalo v autě přespat). Do vody to dáte sami a nikdo po vás nic nechce… Také nízký ponor byl pro mě výhodou, protože v této oblasti je opravdu mělko. Plán cesty byl doplout ze Stralsundu do Švédska.

Mlha mi na začátku znemožnila plout, ale jakmile ji vítr rozfoukal, tak jsem vyrazil. A že foukalo hooodně!

Po pár mílích silný zadní vítr zatlačil do plachet tak mocně, až se plováky ponořily pod vodu a za chvíli byla loď plná vody. Prostředek má vypouštěcí ventil, tak to šlo pomalu vypustit, ale já jsem byl úplně mokrý a byla mi zima. 

Doplul jsem do Dranske a zastavil jsem na pláži Strand Goos. Tam jsem přenocoval na břehu v lodi. Jenomže začala bouřka! A já úplně promočený v mokré lodi, navíc pod kovovým stěžněm, jsem měl docela strach z blesků. Druhý den jsem čekal, jestli se počasí umoudří, a nakonec až třetí den jsem se vydal zpět do Stralsundu. Sice jsem se nedostal ke švédskému břehu, ale i tak to byla zajímavá a dost adrenalinová výprava! A hlavně jsem během této cesty zjistil jeden důležitý poznatek. Taková loď rozhodně není vhodná na moře!